Nebudeme si nic nalhávat.Díky tomu, že středoevropanky jsou fakt extrémně krásné ženské, tak je nabídka erotických služeb u nás extrémně vysoká. Kromě jiného to souvisí s tím, že dolar či euro je ke koruně stále silná měna, takže pokud se někdo chce vydat vstříc erotickým radovánkám a platí zmíněnými měnami, vyjdou ho radovánky relativně lacině. 

Zavírat před těmito prostými fakty je tak trochu lhaní si do vlastní kapsy.Je všeobecně známo a je třeba přiznat, že naše republika je fakt dobrá v erotickém byznysu a světově proslulá v pornografické produkci To jsou opravdu holá fakta. Navíc se erotika u nás oproti dřívějšku neuvěřitelným způsobem kultivovala. Vždyť v „divokých devadesátkách“ byly prostitutky v pražských ulicích běžným, byť poněkud nechtěným koloritem. 

Dnes se nabídka erotických služeb přesunula do erotických či masážních salonů. Sice je trochu více skrytá, ale rozhodně nezmizela. Ti kdo mají vědět, kde se nachází, ti to vědí. A zahraniční zákazník se snadno doptá. Představuji si, kdybych byl Brit, Němec či Američan a vyrazil se povyrazit, kde bych hledat. Googlil bych nebo se postaru zeptal recepčního v hotelu? Pouliční courání by už asi ten správný efekt nemělo. Nebo se poptal zkušenějších kamarádů? Sám nevím, tento typ zkušeností mi chybí a zatím nemám v plánu je získat.

Ostatně nejstarší řemeslo má v Praze tradici. Mimochodem hodně starou i má právě na Starém městě, protože tam bývali bohatí obchodníci a prostitutky mají raději zámožnější klienty. Vtipné je, že dámy tohoto řemesla doprovázely i středověké křížové výpravy. Sice křižáci byli bojovníci Boží, ale na druhou stranu taky jen normální chlapi se svými biologickými potřebami. 

Vraťme se ale do Prahy a do roku 1866. Tehdy je podle oficiálních statistik v Praze registrováno 50 veřejných domů; počet zaměstnaných holek se nedochoval, ale muselo jít o stovky děvčat. Každý veřejný dům disponoval jednak stálým personálem a zároveň poskytoval, někdy častěji, někdy méně často, ale vždycky za úplatu, prostor holkám odjinud. Vždycky se z nich mohly vyklubat stálice a součást týmu.

V té době fungovalo i mravnostní oddělení pražských policistů mezi které patřili i tajní agenti. Tady si dovolím být trochu ironický. Umíte si představit být tajným agentem u mravnostní policie. Nachytat nemravnice při činu či je k tomu dokonce vyprovokovat. Taky vás to napadlo, co by tahle práce asi obnášela? Na druhou stranu pořádek musí být a vždy bude potřeba dbát na alespoň nějakou mravnost. Jen si moc neumím představit v téhle pozici heslo současných policistů. Pomáhat a chránit. Koho a před čím? Klient si jde vyzvednout zaplacenou službu a tajný agent mu v tom chce zabránit, čímž poškodí oba aktéry smluveného obchodu. 

Na hampejzech, které byly ve všeobecné známosti se tu a tam udělala šťára, ale úplně vidím, jak byl majitel dopředu varován, neboť i vrchní rada si v něm rád zašpásoval. Ovšem je pravda, že ve hře bylo i šíření pohlavních chorob a muňky, ti drobní otravní parazité, byly tím nejmenším příkořím.

O mnoho desítek let později byly bary s obsluhou nahoře bez. Jednou jsem byl k návštěvě podobného podniku pozván a na jednu stranu jsem se těšil a byl zvědavý. Kecal bych, kdybych tvrdil opak. Na druhou, na místě jsem se docela styděl. Erotika šlo hodně stranou, já si hleděl svého piva a pokud jsme krásy a vnady komentovali, tak raději potichu, byť holky musely být bezesporu zvyklé. Jenže kdo je zvědavý na „hodnotící“ chlapské řeči. Tak jsem si uvědomil, že podobný typ podniků je vlastně poměrně trapný. Erotická show, na férovku přiznaná mi přijde OK. Tak proč to schovávat za servírky a tác s pivem, že.